Vždycky jsem si říkala, že muži jsou velice zvláštní. Nikdy jsem nepochopila ani jejich myšlení a nechápala jsem, že rovnou z hospody musí jít domů a hned se koukat na televizi. Zatímco já, když jsem přišla s kamarádkami z nějaké zábavy, tak jsem se ihned pustila do vaření anebo do úklidu, protože já jsem nepotřebovala chodit nikdy domů třeba ve dvě nebo ve tři ráno. Kolikrát jsem přišla si s kamarádkami sednout na víno třeba v pět odpoledne a už sedm na večer jsem byla doma. Řekla jsem si, že si připravím alespoň základ na oběd a uklidím to, co bylo potřeba. Nikdy jsem nechápala, co muži mají na tom, že přijdou domů z hospody třeba až nad ránem. A potom vstanou třeba ve dvě odpoledne a stěžují si, že třeba není něco hotové. Anebo proč jejich žena mezitím nešla do obchodu a nekoupila jim jejich oblíbený salám anebo další pivo. Velmi zajímavé.
Vážně tohle nikdy nepochopím a nechápu, že tohle mnoho žen taky dokáže vydržet. Já jsem se právě díky tomuto chování svého přítele s ním rozešla, protože už jsem nechtěla snášet jeho každodenní výjevy. Neustále si na všechno stěžoval a taky mu dokonce vadilo, že neumím vařit jeho oblíbená jídla, jenomže já vařím hlavně zdravá jídla a řekla jsem mu, že to jeho tučná jídla budu vařit pouze dvakrát týdně.
Protože naše děti dávají přednost takovému jídlu, které vařím já, tak jsem chtěla, aby to bylo spravedlivé. Nicméně ale muži stále jsou takoví, že musí být vždycky po jejich. Mně se tohle nelíbí a já doufám, že jednoho dne najdu opravdu perfektního může, se kterým strávím zbytek života. A vy, milé dámy, taky jste už zažily nějakého muže, který nebyl absolutně podle vašich představ a spíše vám něco na jeho chování vadilo? co to bylo? Vím, že nikdo není dokonalý, ale říká se, že čeho je moc, tak toho je samozřejmě příliš.
